DR.ZLOUN
web of an ex-breast fetishist
Author Archives: Jan Hájek
Vypravec pribehu se posadil na okraj utesu a v zilach citil zivot a nadeji. Neco, ceho nebyl schopen a cemu se branil vetsinu sveho zivota.
Prakticky cely svuj vedomy zivot byla jeho chodba otravena. Od malicka dychal jeji zkazeny vzduch a zivil v sobe loziska bolesti a nemoci. Stal se veznem a okolnosti za nim uzavrely zamky. To ze klice k nim trima v rukou pro nej bylo po tech nekolika desetileti velke prekvapeni. Ne, to je lez, uvedomil si. Tusil to, rekneme poslednich 10 let to tusil a v dusi mu rostla nadeje. Ovsem kontrast mezi cistou nadeji a zkazenym svetem byl skoro nesnesitelny. Mnohdy az tak, ze nadeji odvrhnul, aby mohl vubec zit dal.
Storyteller
Tublatanka
at its best
Songs of fire and light
for my generation
in my warren.
Love to be back
Cara
I am a cat lover and I love to run.
Karma flaws
recovery mode initiated.
Sweet taste of success
Inspiring. Love it!
Jste všichni stejní, frkla paní Závist. Trvalo týdny, než jsem Tolara přiměla k hovoru.
Už jsi to jméno zmínila dřív. Kdo je Tolar?
Onos O´toolan, první meč. Když jsem ho viděla naposledy, byl ještě ucouranější než ty, drahá, takže máš stále naději.
Onos O´toolan. Jednou jsem ho viděla.
Nepochybně při prvním shromáždění.
Ano. Mluvil proti obřadu.
Takže ho jistě nenávidíš.
T´lan Imass neodpověděla hned. Kra se pod nimi divoce zhoupla a její konec klesl dolů, jak se druhá kra uvolnila. Lanas Tog se ani nezachvěla. Promluvila. Nenávidět ho? Ne. Pochopitelně jsem nesouhlasila. My všichni, a tak se s tím smířil. Všichni jsou o tom přesvědčeni.
Paní Závist čekala, pak zkřížila ruce na prsou a zeptala se: A o čem?
Že pravda se prokáže váhou většiny. Že to, o čem je většina přesvědčená, že je správné, také správné je. Až Onos T´oolana znovu uvidím, povím mu, že on byl ten, kdo měl pravdu.
O většině
are dreams with deadline
Goals
Beer culture
at its best
Make your own
kind of music
Power
of books
Dreamers
can never be tamed
Nicméně, přechod z pusté planiny na zelené pastviny a stopy lidské činnosti byly pro Toca Mladšího šokem. Se slabým neklidem si uvědomil, že si zvykl na samotu na pláni, již Elinové nazývali Lamatath. Nepřítomnost lidí – těch mimo skupinu jeho známých…cizinců – zmenšilo napětí, jež neustále cítil.
Možná ho cítíme všichni. Neznámé obličeje, odměřené pohledy, smysly zbystřené ve snaze odhadnout vše neznámé. Přirozené problémy se společností. Toužíme všichni zůstat neviditelní, nepovšimnutí? Je snad to, že ostatní vidí, co děláme, největším důvodem, proč se ovládáme?
O samotě
Ponnies
are for pussies