Cokoliv uděláme, nebo naopak neuděláme, cokoliv strpíme nebo umožníme, aby se naší nečinností stalo, čemukoliv se nepostavíme a cokoliv se pokusíme vytěsnit z naší mysli, nám život vrátí jako plivanec do obličeje a s pobavenou lehkostí sleduje, jak slina teče po tváři. Nám pak zbývá jen zpytovat svědomí a litovat, pokud důsledky našich činů postihly ty, na kterých stojí naše chuť do života.
Jedinou odpovědí je již nikdy nedopustit, postavit se životu čelem a ohánět se zodpovědností jako mečem, štítem i zbrojí proti tomu, aby se cokoliv podobného znovu událo.
Ke smůle všech zůčastněných se minulost, ač mnozí myslitelé pochybují, nedá změnit.